Varroáza: poznatky a možnosti prevence
Včelaři se dlouhodobě potýkají s jedním z nejvýznamnějších nepřátel svých včelstev – roztočem Varroa destructor a s ním spojenou nemocí varroázou. Jak se ukazuje, nejen syntetické látky a chemická ošetření mohou být řešením. Příroda sama před námi ukazuje efektivní způsoby, jak se s tímto problémem vyrovnat.
V tomto článku se zamyslíme nad přírodními metodami a strategiemi prevence, které mohou naše včelstva chránit před negativními dopady varroázy a souvisejících virových onemocnění.
Vir deformovaných křídel – nebezpečný virus a přírodní „vakcína“
Virus deformovaných křídel (Deformed Wing Virus – DWV) patří mezi závažné problémy chovu včel. Sám o sobě způsobuje větší škody než samotný roztoč Varroa destructor. Projevuje se vážným poškozením křídel mladých včel a v mnoha případech vede k prudkému a nenávratnému oslabení až kolapsu včelstva.
Přírodní řešení – nový typ viru DWV „B“
Zajímavostí posledních let je zjištění, že se v přírodě samovolně objevil nový kmen viru deformovaných křídel označovaný jako typ „B“. Není přesně jasné, odkud tento virus pochází – vědecké výzkumy však prokázaly obdivuhodnou schopnost přírody si sama najít řešení.
Nový typ „B“ viru DWV se v tělech včel rozmnožuje na úkor původního a nebezpečného viru typu „A“. Pokud včelstvo obsahuje typ „B“, roztoči při sání lymfy přenesou právě tento neškodný virus místo původního nebezpečného typu. Tím dochází k přirozenému očkování včelstev a potlačení nebezpečného viru. Vědci situaci bedlivě sledují, a dnes již pracují na metodách umělého množení viru typu „B“, což by mohlo vést k potenciálnímu očkování včelstev.
Dobromysl obecná je bylina, která produkuje pyl s unikátními léčivými vlastnostmi. Vědecké poznatky jasně naznačují, že pyl z této rostliny je pro roztoče Varroa destructor silně toxický. Extrakt pylu dobromysli má 100% účinnost v likvidaci roztočů – tato účinnost překonává i nejsilnější dostupná syntetická léčiva, u nichž vždy nějaké procento roztočů přežívá (odolnost až 99,9 %).
Dobromyslový pyl je navíc účinný i proti původcům včelího moru. Larvy včel, krmené kašičkou vytvořenou z tohoto pylu, získávají velmi dobrou rezistenci proti moru včelího plodu.
Jestliže tedy uvažujete nad výsevem medonosných rostlin do okolí úlů, dobromysl obecná představuje ideální kandidát, který napomůže včelám k samoléčbě. Alternativou s podobnými charakteristikami může být také tymián obecný.
Jedním ze základních faktorů, na který je třeba při ochraně a sledování zdraví včelstev myslet, je stanovení kritické hranice invaze roztoče Varroa destructor. Podle aktuálních poznatků je pro nástup epidemie viru deformovaných křídel (typu A) zapotřebí nejméně 700 aktivních roztočů v jednom včelstvu. V případě, že se jejich počet zvýší až na 2000 a více, hrozí akutní kolaps celého včelstva.
Pokud tedy zjistíte monitoringem přítomnost 100–200 roztočů v jednom včelstvu, není zatím důvod k silnějším zasahům ani panice. Samozřejmě je vždy nezbytné opatrně sledovat zdravotní stav celého včelstva a v případě podezření kombinace více onemocnění situaci řešit neprodleně a odpovědně.
Kyselina šťavelová představuje osvědčenou organickou možnost kontroly populace Varroa destructor. Její účinnost se pohybuje nad 95 %, tedy odpovídá účinnosti syntetických léčiv, jako jsou přípravky na bázi amitrazu (např. Varidol).
Aplikace kyseliny šťavelové se provádí většinou v zimním období, kdy jsou včelstva bez zavíčkovaného plodu. Roztok se aplikuje přímo na loučky, bez potřeby rozebírat rámkové dílo. Hlavní výhodou kyseliny šťavelové oproti amitrazu je absence toxických reziduí v medu i vosku, která u chemických přípravků zůstávají dlouhodobě stabilní a mohou působit neurotoxicky i déle po aplikaci.
Na druhou stranu určitá nevýhoda kyseliny šťavelové spočívá v její korozivnosti – z toho důvodu je vhodné vybírat odolné kovové části úlů, např. nerezové hřebíky. Rovněž existuje možnost mírného podráždění včel, přesto jde o šetrnější variantu, než představují syntetické neurotoxiny.
Příroda jako vzor
Využití přírodních metod v prevenci a ochraně včelstev před varroázou ukazuje, že řešení nabízené přírodou jsou nejen ekologická, ale v řadě případů dokonce účinnější než chemické alternativy. Pozorování změn ve volné přírodě, jakou je spontánní vznik ochranného typu viru DWV „B“, či využití léčivých rostlin, představují cestu ke zdravějším a odolnějším včelstvům.
Při dodržení správných postupů, využití nejnovějších poznatků a promyšleného výběru přírodních léčivých látek mají včelaři šanci úspěšně bojovat s varroázou bez zbytečné chemie, dlouhodobě a bezpečně.