Varroáza – rady jak ochránit včelstva před tímto parazitem

Varroáza patří mezi nejničivější onemocnění včel, se kterým se pravidelně setkávají včelaři po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Tento zákeřný parazit známý jako Varroa destructor způsobuje včelstvům vážné komplikace, které často vedou ke značným ztrátám a mohou v extrémních případech způsobit úplné vyhynutí napadených včelstev. V tomto článku přinášíme podrobné informace o varroáze, jak ji identifikovat, správně léčit a jak efektivně bránit její dalšímu šíření.

Kde se vzala varroáza a jak se šíří?

Historie varroázy sahá do začátku 20. století. Poprvé byl roztoč Varroa destructor zaznamenán roku 1904 v Indonésii. Odtud se šířil přes Čínu a Indii dále na západ do Ruska a Evropy, kde postupně napadl včelstva v Německu, Polsku a později i na našem území. Od roku 2007 jsou zaznamenány případy napadení i na Havaji. Pro včelaře je důležité chápat, že tento roztoč nemá v přírodě dostatek přirozených nepřátel k regulaci populace, proto se jeho kolonie nekontrolovatelně šíří.

Varroa destructor je miniaturní roztoč červenohnědé barvy, dosahující velikosti kolem 1,4–1,7 mm a je pouhým okem snadno rozpoznatelný. Parazit se zachytává jak na dospělých včelách, tak na plodových buňkách. Samičky se většinou živí hemolymfou včel, což významně oslabuje jejich kondici. Obzvláště často okupují buňky s trubčím plodem, kde rychle dokončují svůj vývojový cyklus.

Vývojový cyklus parazita:

• Samičky Varroa obsadí buněčný plod a množí se v uzavřených buňkách.
• Po vývoji jedince napadají již dospělé včely.
• Okupují zejména buňky trubců kvůli jejich delšímu vývojovému cyklu.

Důsledky neléčené varroázy jsou katastrofální. Včelstva napadená varroázou výrazně oslabují a mají až o 25 % nižší váhu. Dochází k závažným vývojovým vadám – postižené včely mají deformovaná křídla, kratší nohy a menší břicho. Včelstvo oslabené varroázou je velmi zranitelné vůči sekundárním infekcím, jako je hniloba plodu, americká hniloba, srdeční červivost, plísňová onemocnění a virové infekce. Pokud se nemoc neřeší, přežívá do jara jen asi 10 % nakažených včelstev.

Rozpoznat napadení varroázou lze několika způsoby:

• Vizuální kontrola – pravidelně prohlížejte těla dospělých včel i plodové buňky.
• Kontrola podložky – pravidelně sledujte spad uhynulých varroa roztočů na podložku.
• Test trubčího díla – vyjměte části zavíčkovaného trubčího plodu, roztoči budou viditelní pouhým okem.

K orientační diagnostice stačí v červnu spočítat denní spad roztočů a vynásobit získanou hodnotu číslem 120.

Nejčastěji používané účinné látky:

• Amitraz: velmi účinný přípravek (až 98 % efektivity). Je dostupný ve formě pásků a kouřových tablet.
• Flumethrin: aplikován formou proužků, nižší účinnost (častá rezistence).
• Thymol: účinný při teplotách od 15 do 30 °C ve formě tablet či gelů; při vyšších teplotách může ublížit včelám.

Je třeba přípravky pravidelně střídat, aby se nevytvořila rezistence.

Ekologické včelaření umožňuje přírodní alternativy:

• Použití organických kyselin (šťavelová, mravenčí, mléčná) – aplikované formou odpařovacích desek či postřiku.
• Cukrový prášek – aplikace moučkového cukru podporuje hygienické chování včel. Spíše doplňková metoda.
• Vykuřování přírodních materiálů (sušená máta, mořská růže, listy rajčat či křenu) – efektivnost spíše jen dočasná.
• Blatouch (nálev z bylin) – střední efektivita.

Biotechnické metody patří mezi oblíbené alternativy:

• Vyřezávání trubčího plodu - redukce populace varroa odstraněním nejvíce napadaného trubčího plodu.
• Tvorba oddělků - zmenšením a rozdělením včelstev se snižuje napadení.
• Izolace matky – matka je na určité období oddělena v izolátoru, absence plodu eliminuje vývoj roztoče.

V ČR se na chov včel vztahuje veterinární zákon č. 166/1999 Sb. a doprovodná vyhláška č. 18/2018 Sb. Ty zavazují včelaře k pravidelným prohlídkám svého chovu, zajišťovat kontrolovatelný stav úlů a umožnění veterinární diagnostiky.

Klíčové faktory tedy jsou:

• Pravidelná kontrola včelstva
• Různorodá ochrana chemickými i přírodními metodami
• Správné časování zásahu (jaro, srpen–říjen)
• Dodržování veterinárních předpisů ČR
• Kombinace biotechnických metod a hygieny v úlech