Stres včel – jak jim dopřát přirozené podmínky a kvalitní stravu

Určitě znáte známé přísloví: „Jste to, co jíte“. Všichni vybíráme kvalitní potraviny, protože chceme být zdraví a v dobré kondici. Přemýšleli jste však někdy nad tím, čím krmíte své včely?

Med je známý blahodárnými účinky – obsahuje mnoho cenných látek a přírodních antibiotických složek. Včelaři však přesto často na zimu využívají obyčejný rafinovaný cukr, který vlastně neobsahuje žádné živiny. Co to dělá s našimi včelami? Je to podobné, jako kdyby člověk jedl jen cukr: brzy by přišly zdravotní problémy z nedostatku vitamínů a minerálů.

Zimování včelstev pouze na cukerných zásobách je pro včely stresové a nepřirozené. Zkuste cukerné krmení co nejvíce omezit. Zjistěte, zda se ve vašem okolí vyskytuje medovice (mimo jiné i melecitóza), která je pro včely vhodná na přezimování. Mnohé oblasti totiž s tímto druhem medu problém nemají: například u nás se podle záznamů za posledních šedesát let melecitózní med neobjevil vůbec.

Pamatujte, že ne vždy platí jednoduché pravidlo: "první snůška květová, druhá lesní". Medovice se často objeví už v červnu, bývá hustější s nízkým obsahem vody, proto ji včely rychleji zpracují. Lípy většinou kvetou později, během července, a bývají zpravidla poslední významnou snůškou v roce.

Doporučuji pravidelně pozorovat vegetaci ve vaší oblasti a upravit své včelařské postupy podle aktuální situace v přírodě. Před lípou můžete opatrně vytočit část medu, po odkvětu lípy už pouze odebíráme přebytky. Lípa zpravidla dává hojné množství nektaru, což zajišťuje včelám dostatek kvalitní potravy na zimu. Díky tomu se vyhnete zbytečné manipulaci s rámky a stresování včelstev.

Dalším faktorem, který včely stresuje, jsou příliš časté a invazivní jarní prohlídky. Včely velmi dobře komunikují, mají výborný instinkt a jsou přizpůsobené přírodním změnám. Dobře vědí, že jarní počasí je nestabilní, a regulují množství plodu pečlivě a postupně. Pokud zasáhne včelař necitlivě do včelstva brzy zjara, může to narušit jeho přirozený režim.

Při jarní prohlídce postupujte velmi citlivě a opatrně. Pečlivě sledujte počasí, dlouhodobou předpověď a omezte zásahy na to nejdůležitější. Matici není třeba za každou cenu hledat – její přítomnost poznáte i z vnějších příznaků (nosí-li včely pyl, jde o velmi spolehlivé znamení plodování včelstva, zejména na jaře). Výbornou pomůckou je bezkontaktní teploměr, kterým lehce změříte rozdíl teplot uvnitř a vně úlu. Kondenzace vody pod fólií také signalizuje aktivitu a přítomnost plodu.

Dopřejte včelám klid a přirozené podmínky, které v přírodě dobře znají. Zbytečné jarní rozplodování, agresivní podněcování a tzv. „nátěr plodu“ vnímám jako velmi stresující a nešetrná opatření. Nezapomeňte: častější plodování znamená i vyšší riziko šíření varroázy. Čím větší je tlak a stres na včelstvo, tím více je náchylné k chorobám a oslabení.

Včely nejsou továrny, z nichž se dá neomezeně čerpat. Když jim dáte svobodu, pohodu a přirozené podmínky k životu, vrátí vám to svou dlouhodobou vitalitou, produktivitou a zdravím. Netlačte na pilu. Příroda vám to bohatě oplatí.

Z webu beeinfo od Ing. Jan Peterek