Pohanka obecná (Fagopyrum sagittatum)
Je nenáročná jednoletá rostlina z čeledi rdesnovité, vysoká 30–80 cm. Včelám poskytuje nektar i pyl. Pohanka má velice krátkou vegetační dobu. Kvete při vhodných podmínkách již do 40 dní po zasetí. Pohanka je zvlášť citlivá na jarní mrazy, proto by se vysev měl provádět až v průběhu května. Kvalitní meziplodina a zelené hnojení. Využívá se také jako krmivo pro hospodářská zvířata a v potravinářství.
Pohanka známá také jako hana, brank či buchwheat, se rozšířila po Asii, Austrálii, Evropě a obou Amerikách. Jedná se o jednoletou bylinu s červenohnědou dutou lodyhou, která může být jemně větvená. Listy mají srdčitý nebo šipkovitý tvar a květy oboupohlavní s bílou, růžovou nebo červenou barvou. Plodem je trojboká nažka hnědočerné nebo šedé barvy. Semena, po oloupání známá jako kroupy, se ve svém složení a tvaru podobají obilninám a jejich slupka je lehčí než voda, což usnadňuje jejich zpracování. Pohanka je významná pro svoje bezlepkové kvality a očistné vlastnosti.
Pohanka obecná se využívá především ve stravování pro svou
bezlepkovou mouku, z níž se připravují speciální koláče, lívance a další pečivo.
V Indii a dalších zemích slouží jako důležitá potravina během půstů. V Japonsku,
zvaná Soba, se vyrábějí z její mouky těstoviny, knedlíčky a chléb Manju. Mladé
listy se konzumují jako zelenina, a ostatní části rostliny jako krmivo pro
dobytek. Z pohanky se také destilují různé druhy destilátů včetně whisky či
shochu.
Pohanku oceňují studie za její bohatý obsah rutinu, který podporuje zdraví cév,
a za přítomnost D-chiro-inositolu, zkoumaného v terapii syndromu polycystických
ovárií. Dále se výzkumy zaměřují na možný vliv pohanky na redukci cholesterolu,
tělesného tuku a žlučových kamenů, stejně jako na její příznivý počinek na
kardiovaskulární systém a respirační funkce.
Pohankové semínko je bohaté na minerály, vitamíny a má optimální složení
mastných kyselin. Neobsahuje lepek, což ji činí vhodnou alternativou pro osoby s
celiakií. Čaj z pohanky se připravuje z jedné lžičky sušených natí, které se
zalijí 250 ml vroucí vody a nechají se louhovat 15 minut, a je možné ho
konzumovat až 3x denně.
Pohanka je nenáročná plodina, která dobře prosperuje na
lehkých, písčitohlinitých půdách. Tato rostlina nevyžaduje specifické půdní
živiny ani pravidelnou agronomickou péči, díky čemuž je oblíbená mezi zemědělci.
Hlavními požadavky jsou dostatek vláhy a tepla během kvetení a zrání. Pohanka je
citlivá na jarní mrazíky, proto se výsev doporučuje až v květnu s následnou
sklizní mezi srpnem a zářím. Její krátké vegetační období, 10-12 týdnů, ji činí
vhodnou i jako meziplodinu.
Pěstování pohanky je možné i na méně úrodných nebo kyselých půdách, důležité je
vhodné zavlažování. Přebytek umělých hnojiv, hlavně dusíkatých, může naopak
snížit produktivitu pohanky. V teplém klimatu rostlina více roste vegetativně,
zatímco chladnější počasí podporuje kvetení.
Termín výsevu: květen
Doba kvetení: červenec – září (záleží na době výsevu)
Hloubka setí: 2 -3 cm.
Výsevek: 60-80 kg/h